Papež v Old Paincelebration-když tam ještě nebyl (neděle) a jak jsme tam jeli

(pokračování tohoto článku)

Vlak zastavil a masa lidí se dala do pohybu. Dostat se dovnitř nečinilo problémy protože se všichni chovali v mezích slušnosti. Pak zbývalo jen najít místo na sezení a na něj se složit. Nálada byla perfektní. Vtípků a rozhovorů pomalu ubývalo, všichni postupně odpadávali a usínali, přece jen, všichni jsme vstávali kolem čtvrté a náročnost dne se začínala projevovat.

Cesta ubíhala rychle, akorát nás zdržela třičtvrtěhodinová neplánovaná zastávka v Kolíně. I v průběhu cesty mělo osazenstvo vlaku možnost zúčastnit se signální soutěže „Proměna s papežem“.

Po výstupu ve Staré Boleslavi jsme pohrdli kyvadlovou dopravou a šli pěšky. Na rozdíl od ostatních jsme soumrakem kráčeli přímo na Proboštskou louku, pomoci vojtecovi nachystat stánek signálů kde na náš již čekali další propagátoři, namátkou mistr, pgp nebo padre... Chystání stánku ubíhalo rychle, podařilo se nám rozchodit i elektrický agregát takže vše bylo perfektně nachystáno na zítřejší autorizace, registrace a spol., ale hlavně jsme tam měli světlo.

Po malých skupinkách jsme se začali trousit do centra města kde již probíhal předprogram. Co jsem jen tak zachytil mezi propagací signální soutěže, vypadal zajímavě a poutavě. Neplánovaně byl vylepšen o průjezd papamobilu (sice bez Svátého otce ale to nám moc nevadilo), takže blesky foťáků blýskaly o 106 :-)

Po konci předprogramu se zdálo že se nikomu nechce zpět do stanového městečka, město se jaksi nevylidňovalo...

Po návratu do stánku jsme všichni shledali že se nikomu nechce stavět stan, takže jsme si ustlali přímo v něm. Byla celkem zima, přiznám se nikdy jsem nebyl ve spacáku tak zachumlaný. Stačilo jen vypnout elektrocentrálu a kolem se rozprostřelo ticho a celkem i tma, kterou narušovaly jen neustálé reklamy na velkoplošných obrazovkách...

a tom jak jsem měl dvoumetrové štěstí podruhé si můžete přečíst v posledním dílu této série :-)