Návštěva papeže po půlroce

Když jsem byl požádán o sepsání článku o dlouhodobých „následcích“ této akce, začal jsem přemýšlet o tom, jestli vůbec k nějakým změnám došlo. A právě o tom to bylo :-)

Návštěva papeže byla událostí číslo jedna roku 2009. Troufám si říct že, například pozorností médií, překonala i návštěvu Baracka Obamy, ale to sem nepatří. Návštěvě samotné se zde věnovat také nehodlám, myslím že dostatek prostoru jsem jí již věnoval.

O tom že návštěva papeže měla přinést/přinesla rozmanité duchovní dary myslím není třeba spekulovat. I já jsem byl „natěšen“ jestli trocha „vybyde“ i na mě. Samozřejmě že jsem nečekal nic typu „Jsem nový člověk, aleluja!“ a podobně, přesto určité malé očekávání nějaké změny bylo. Ale dnové plynuli, podzim se přehoupl v zimu, zima v jaro, a já dostal za milou povinnost sepsat tuto stať.

Přiznám se že v první chvíli jsem byl tak trochu „zděšen“-protože žádné větší/na první pohled postřehnutelné změny jsem na sobě nepozoroval. Mno, pozoroval; ale že by to byly nějaké důsledky návštěvy, to opravdu ne-byly to věci spíše opačného rázu (a o tomhle se zde rozepisovat rozhodně nehodlám). Čím víc jsem přemýšlel, tím víc jsem si myslel že nebudu mít o čem psát.

Pak mi ale došla jedna věc-a její podstata byla právě v onom zamyšlení. Nevím, jestli to je pozitivní nebo negativní, ale v poslední době o věcech přemýšlím více. Přemýšlím o tom, jestli budoucnost, kterou si plánuji, je taková jaká „by měla být“, jestli se mnou nejsou i jiné záměry než jaká jsem si vymyslel. Více přemýšlím o druhých, o sobě, o našich vztazích a milionu dalších věcí.

A v poslední době se začaly k lepšímu měnit i jiné věci, ale o těch se zde rozepisovat nebudu. Prostě se něco lepší.

Takže i když se mi to na první pohled nezdálo; návštěva Svatého Otce můj život změnila. A (jak jinak než) k lepšímu...