Uřvaní Italové...
Neurvalí Francouzi...
Tarragonská bageta a tuňákový salát Isabel...
Španělská (ne)organizace...
Christianos a los leones...
Výheň (nejen) na Quatro Vientos...
I toto jsou, nejen moje, vzpomínky na madridské Světové dny mláděže. Já ale raději budu vzpomínat na jiné věci:
Na spoustu radostných mladých lidí...
Na Sagradu Familii...
Na výpravu z Fidži se kterou jsem si skvěle pokecal v jednom bistru...
Na dopolední národní program a katecheze našich otců biskupů...
Na dominikána z New Yorku, který se mě znenadání zeptal jestli neznám nějaké dominikány z jejich znojemského kláštera...
Na prodlužkové šílenství v pánských sprchách...
Na fotogenické tarragonské uličky...
Na geniálně načasovaný déšť na konci adorace na Quatro Vientos aneb Asperges me, Domine, hyssopo et mundabor...
Na stánek Signálů kde jsem vždy našel někoho příjemně naladěného na kousek řeči...
Na náš „lehce punkový“ přístřešek proti slunci...
Na monstranci z vigilie...
A na spoustu jiných drobností, které každý z nás prožil...
Většina lidí si pamatuje spíše to špatné než to dobré. Neudělejme stejnou chybu (nejen) v případě Světových dnů mládeže...
Moc hezké, Vojto ;-)! Impresionismus španělským světlem prozářený :)!
krásný :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.