<!-- @page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm } P { margin-bottom: 0.21cm } -->
Tenhle článek vznikl náhle a impulzivně, a snad se mi podaří sdělit to co jsem sdělit chtěl ;-)
Před chvíli jsem jen tak zabrousil na úvodní stránku svého profilu a prohlížel si svoje statusy k akcím. Do oka mi padla, pro mě, zajímavá věc-a to že u poloviny akcí mám status ukončený třemi tečkami. A došla mi určitá paralela s mým současným duševním stavem. Přiznám se, že jsem se, aspoň teda částečně, naučil nic nevylučovat, protože mi přijde dobré být připravený na cokoliv. Teď jsem měl být úplně jinde, neseděl bych u počítače a psal tenhle text, ale u ohně a opíkal (a popíjel O:-) ). Prostě to tak mělo být... (a já už ani nejsem moc naštvanej)
Něco podobného se mi stalo na začátku prázdnin, shodou okolností jsem musel nakonec jet jako vedoucí na pozdější turnus farního tábora. Jenže v době prvního turnusu (kdy jsem původně měl být pryč) jsem stihl mnoho jiných věcí za které jsem rád, namátkou jsem se vyskytl na primici otce Honzy Kotíka nebo navštívil kamarádku v Brně, (po příjezdu na tábor se ukázalo že nakonec bylo dobře že to dopadlo tak jak dopadlo protože jsem zjistil že... ale to si nechám pro sebe ;-) ) takže jsem nakonec rád že to tak bylo.
Proč to ale všechno píšu? Přiznám se, i když to zní jako otřepané kišé, že jsem ve věku důležitých a zásadních životních rozhodnutí. Furt se ve hádá jestli jít na klasickou medicínu nebo na zubaře, v poslední době se do toho zapojila i jedna nejmenovaná škola v Olomouci (viz komentář Angelara ke mně) z čehož vyplývá že opravdu nevím co bude-takže jsem lehce zmaten. Na druhou stranu to beru tak trochu dobrodružně-bude to jistě zajímavé, takže asi bude sranda :-D. Prostě nic nevylučuju, jsem otevřen všem alternativám (mno, řekněme že ano), Bůh to nějak pozitivně naplánuje. Chce to jen dvě (tři) věci: poznat a pochopit co po mě doopravdy chce; odevzdat se Mu a udělat to. Teď se mi v hlavě vynořil jeden citát z včerejšího evangelia který se sem docela hodí:
A on řekl „Pojď!“. Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíši. Ale když viděl jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mě!“ (Mt 14; 29-30).
Kéž bychom dokázali vstoupit na hladinu tohoto světa a se zrakem upřeným na Krista nekoukali napravo ani nalevo a šli za Ním...
Já hlavně doufám že se od někoho úplně cizího nedozvím že jdu do semináře... ;-)
Taky si uvědomuji, že se o mě Pán stará. Prostě On mi dokáže sestavit takový program, že by se jeden divil. <br />
Bratře, bratře, nebudu Ti opakovat své otřepané fráze a mazat med kolem pusy, ale víš, že medina je na 6 let? Abys nedopadl jako náš pan kaplan, který to tam po dvou letech zabalil a šel studovat jednu nejmenovanou olomouckou školu.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.